- Péče o pokojové rostliny -
- 1 ) Zalévání rostlin
- a ) - jak zaléváme - b ) jaká voda - c ) množství vody - d ) kdy zalévat
Jako všeobecné pravidlo platí, že hrnkové rostliny zaléváme, pokud to potřebují. Potřeba vody závisí u jednotlivých rostlin na jejich domovině, velikosti a především na ročním období. Během období růstu je potřeba množství vody mnohem větší než v období vegetačního klidu. ( během zimního období )
- a ) Jak zaléváme - je velmi důležité. Měli bychom dodat správné množství vody, protože příliš málo vody může rostlinu poškodit stejně tak jako hodně vody. Nadměrné zavlažování má však většinou následky závažnější.
- b ) Nejvhodnější voda - na zalévání je voda odstátá v pokojové teplotě. Správná teplota vody je pro rostlinu důležitá. Zálivková voda natočená přímo z vodovodu je stejně škodlivá jako voda ohřátá. V obou případech se rychle změní teplota zeminy v květináči a to není pro rostlinu vhodné. Voda by měla obsahovat co nejméně vápna.
- c ) Velikost zálivky - pro většinu rostlin je vhodnější důkladné zavlažení, ale zemina by před dalším zavlažením měla nejdříve vyschnout.
- d ) Kdy zalévát - na to máme nejlepší a nejjednodušší recept. Před každou zálivkou zjistěte zda substrát v květináči je vlhký. Vůbec nedoporučujeme zalévat rostliny bez kontroly a rutinovaně. Zalévat málo a často není správné, protože voda se nedostane do spodní vrstvy zeminy a ta potom kolem kořenů ztvrdne.
Zaléváme - li mnoho a často, voda se hromadí a vytlačuje ze substrátu vzduch. Tím se vytváří nevhodné prostředí a kořeny rostlin hnijí.
- 2 ) Přesazování rostlin - a ) doba - b ) důvody - c ) druhy nádob - d ) vhodná zemina
- a ) Doba přesazování - přesazujeme na začátku období růstu. Ne krátce před, nebo během období klidu, protože tehdy se nevytvoří nové kořeny, které by prorostly nový substrát. V místě, kde kořeny neprorostou, vzniká přemokření a už existující kořeny začínají hnít. Nikdy nepřesazujeme rostlinu nemocnou , abychom ji nezpůsobyli šok. Po přesazení se rostlina nemá 4-6 týdnů hnojit, aby při hledání živin kořeny, prorostla do nového substrátu.
- b ) Důvody přesazování - přesazujeme rostliny, když je květináč malý.
Zda je květináč pro rostlinu malý, poznáme nejlépe podle toho, že nové kořeny obrůstají kolem kořenového balu. Tam vytvoří hustou spleť a stočí se na dně květináče do husté spirály, nebo je rostlina vystrčí odtokovými otvory ven, nebo nad povrch zeminy. Také je nutno rostlinu přesadit, pokud příliš narostla a ve stávajícím květináči ztrácí stabilitu.
Rostliny přesazujeme do květináčů o jednu až dvě velikosti větší.
- přesazování do květináče stejné velikosti
Rostliny nepotřebují vždy větší květináč. Daří li se rostlině právě v malých květináčích, přesadíme ji do stejné velikosti, ale s čerstvým substrátem. U starých a velkých rostlin stačí jen odstranit část staré zeminy a nahradit ji čerstvým, na živiny bohatým substrátem. Pokud rostlina roste příliš rychle, nebo je už hodně velká můžeme seříznout kořeny, a tak udělat místo pro čerstvý substrát, nebo obnovit vrchní vrstvu zeminy. Tento způsob je vhodný i pro takové pokojové rostliny, které nesnášejí žádné narušení kořenů.
- c ) Druhy nádob na přesazování
Většina pokojových rostlin se dnes prodává v květináčích z plastů, které jsou nejlevnější. Existuje ještě mnoho druhů nádob, jako jsou tradiční hliněné květináče nebo speciálně zhotovené keramické či porcelánové nádoby. Nádoby určené k pěstováni rostlin mají jeden nebo více otvorů k odvádění přebytečné vody. Rostliny lze vysadit i do misek, nebo do jiných nádob bez těchto odtokových otvorů, na dno je však třeba rozložit vrstvu drenážního materiálu (štěrk, keramzit, antuka, střepy) a opatrně zalévat, aby kořeny nezačaly hnít.
*květináče z plastů: dlouho se v nich udržuje vlhkost a rostliny v nich pěstované je třeba méně zalévat, jsou lehké - snadno se s nimi manipuluje, dobře se dezimfikují, prodávají se ve více velikostech.
*hliněné květináče: rostliny v hliněných květináčích rychleji vysychají, protože vlhkost se z nich rychleji vypařuje, jsou těžší, mají nižší životnost, zarůstají řasou a mechem, na povrchu se více usazuje chlor a přebytečné minerální látky, které snižují jeho životnost.
- d ) Zemina, substráty - výběru zeminy je také třeba věnovat pozornost.
Pro ty z vás, kteří nemají se zahradničením velké zkušenosti, nebo nemají čas, jsou v prodeji připravené zeminy a substráty od různých dodavatelů. Je to např. zemina pro pokojové rostliny, zemina pro kvetoucí pokojové rostliny, substrát pro pelargonie, balkónové rostliny, nebo zahradní substrát. Poslední tři jmenované substráty mohou být ještě obohaceny o průmyslová hnojiva, nebo o přírodní hnojivo guajano, což velmi doporučuji.
Tyto hotové substráty se prodávají v igelitových sáčcích a proto je nutné je před vlastním přesazováním nechat vyvětrat a provzdušnit. Vůbec nedoporučuji kupovat levné zeminy v potravinových supermarketech. Předejdete tak mnoha problémům s vašimi květinami. Je lepší si připlatit pár korun na sáčku a koupit si dobrou zeminu. Např. od firmy AGRO.
Pozor ! Půda z vaší zahrady je pro pokojové rostliny nevhodná, ( její složení a vlastnosti jsou velmi různorodé a obsahuje půdní živočichy, zárodky chorob a různá plevelnatá semena.
Chceme - li rostlinám dopřát kvalitnější substrát, můžeme si ho namíchat sami.
Jako základ slouží zem a rašelina. Specializované substráty obsahují ještě další směsi a přísady, které se vybírají pro jednotlivé skupiny a druhy rostlin.
Dva nejdůležitější základní substráty jsou :
Zemní substrát - je vhodný zejména pro velké a balkónové rostliny. Dobrá směs sestává z 1/3 sterilizované země, 1/3 středně hrubé rašeliny, listovky nebo kůry a z 1/3 hrubého písku, nebo jemného perlitu. Přidáváme ještě vyvážené hnojivo.
Rašelinový substrát - směs by měla obsahovat 2/3 rašeliny a 1/3 hrubého písku nebo perlitu. Abychom vyrovnaly kyselost rašeliny, přidáme na ? l substrátu 1 kávovou lžičku dolomitického vápence. S rašelinovými substráty se snadněji a čistěji manipuluje, často však neobsahují žádné živiny, proto je potřeba pravidelné hnojení. Tato směs se hodí pro rostliny, které mají rády kyselejší substrát.
Speciální substráty
Substrát pro bromélie - směs musí být kyprá,má obsahovat hodně humusu a téměř žádné vápno. Vhodný substrát sestává z hrubého písku, nebo perlitu a z rašeliny. Přidávají se ještě další komponenty, jako částečně zetlelé kousky kůry a lesní hrabanka.
Substrát pro orchideje - se skládá z částečně rozložené borové kůry (borky). Směs můžeme ještě obohatit o kuličky rozdrceného polyesterenu, nebo kousky molitanu.Tato směs je velmi propustná a lehká, vhodná zejména pro pěstování phanelopsisů. Dále podle druhů orchidejí se v různém poměru přidává rašelinový substrát.
Substrát pro sukulenty a kaktusy - tato směs musí být velmi propustná. Skládá se z 2/5 zemního substrátu a 3/5 hrubého písku. Pro větší propustnost můžeme ještě přidat hrubou antuku, jemný štěrk nebo hrubý perlit.
Směs pro kapradiny - by měla být velmi propustná a bohatá na humus.
Měla by se skládat z 3/5 rašelinového substrátu a 2/5 hrubého písku, nebo středně hrubého perlitu. Na 1litr substrátu přidáme jeden šálek dřevěného uhlí a hnojivo s vyváženým obsahem živin v granulované, nebo práškové formě. ( podle návodu k použití )
Potřebujete - li kvalitnější zeminu, můžete si ji koupit v dostatečném množství v kompostárnách ( Praha ). A za vaše přivezené rostlinné zbytky ze zahrádky dostanete po dohodě, určité množství kompostu.
- 3 ) Hnojení rostlin - a ) četnost - b ) zásady - c ) druhy - d ) metody
Rostliny mohou růst, jen když mají dostatek světla, živin a vody. Minerální látky jsou obsaženy v zahradní zemině a ve většině substrátů. Také hnojiva, která jsou běžně v prodeji, dodávají směs minerálních látek, které rostliny potřebují, aby se mohl uskutečnit životně důležitý proces fotosyntézy. Pomocí mikroorganismů se tyto organické látky přeměňují na zužitkovatelné živiny, které rostliny potřebují pro svůj zdravý vývin. Substráty na bázi zeminy jsou většinou velmi bohaté na živiny. Jejich důležitou předností je, že odevzdávají živiny postupně, několik týdnů, takže rostliny vydrží delší dobu bez přihnojování, než v rašelinových substrátech.
Používání rašelinových substrátů je jednoduché a bez problémů. Jde o rašelinové směsi, do nichž jsou přidána různá množství živin.
Živiny se většinou přidávají ve formě hnojiva s pomalým účinkem, které zásobuje rostlinu asi 8 týdnů. Některé živiny se však v důsledku pravidelného zalévání rychle vyplaví, nebo je rostliny rychle přijmou. Proto doporučuje rostliny pěstované v rašelinovém substrátu začít hnojit 6 týdnů po nákupu, případně 8 týdnů po přesazení.
- a ) Jak často hnojíme
Přihnojujeme jen během období růstu. V období klidu zůstane hnojení bez účinku, protože rostlina hnojivo zpravidla nepřijme. Nové nebo čerstvě přesazené rostliny nepotřebují určitý čas žádné hnojivo.
- b ) Zásady při hnojení
*hnojivo není lékem pro nemocnou nebo škůdci napadenou rostlinu. Hnojením se příznaky zpravidla ještě zhorší. Vypadá li rostlina nemocná, je třeba ji nejdříve prohlédnout, zda není napadena škůdci, nebo chorobou, než jí dáme hnojivo.
*příliš mnoho hnojiva může způsobit právě tolik škody jako příliš málo. Proto vždy používáme jen takové množství hnojiva, které je uvedeno v návodu (nebo méně).
*nehnojíme častěji, než se doporučuje v návodu k použití.
c ) Druhy hnojiv
Hnojiva lze koupit v různých formách: jako tekutý přípravek ( kapalný ), rozpustný prášek, granulát, tablety, nebo tyčinky. Koncentrovaná tekutá hnojiva lze bez problémů uchovávat a před použitím je nutné zředit je vodou. S práškem a granulátem rozpustným ve vodě se zachází stejně jednoduše, pouze je musíme důkladně rozmíchat a rozpustit v udaném množství vody. Tyčinky s hnojivem jsou napuštěny chemickými látkami a při zalévání postupně odevzdávají živiny. Často je označují jako zásobní hnojiva, protože vystačí 3-6 měsíců a jen pomalu uvolňují obsažené minerální látky. Jejich nevýhodou je, že v okolní zemině dochází snadno ke koncentraci živin, která může v blízkosti zničit citlivé kořeny.
Kromě hnojiv, které se dávají do půdy,
existují ještě tzv.
listová hnojiva.
Rozpouštějí se ve vodě a postřikují se jimi listy rostlin, jež špatně přijímají minerální látky kořeny. Listová hnojiva mají okamžitý účinek u všech rostlin, u nichž se projevil nedostatek živin.
Při používání hnojiv je třeba se řídit vždy doporučením v návodu na obalu, protože jejich předávkování může poškodit listy a kořeny.
Pro pokojové rostliny jsou vhodná především hnojiva, která obsahují vyrovnané podíly životně důležitých živin. Označujeme je jako plná nebo - universální hnojiva.
Kromě toho existují ještě - speciální hnojiva.
Hnojiva obohacená dusíkem - podporují zdravý vývin listů a jsou zvláště vhodná pro listnaté
rostliny.
Hnojiva obsahující více draslíku - podporují vývin květů a plodů.
Fosforečná hnojiva - zajišťují tvorbu mohutné, zdravé kořenové soustavy a podporují tvorbu
poupat.
- d ) Jak hnojit
Metoda hnojení závisí na typu rostliny a druhu hnojiva. Tekuté hnojivo, prášek a granulát dáme do vody na zalévání. Před zaléváním je nutné se přesvědčit, zda je substrát vlhký. Při suché zemině hrozí nebezpečí, že se kořeny v důsledku vysoké koncentrace minerálních látek popálí. Listová hnojiva se lépe aplikují rozprašovačem. Jednoduchá manipulace je také s tyčinkami a tabletami, které pouze zasuneme do substrátu, kde postupně odevzdávají živiny. Zjistíme - li, že rostlině v určitém období hnojení neprospívá, snadno tablety a tyčinky odstraníme.
Ještě malé upřesnění
Vyšší teplotou, než je doporučená teplota pro danou rostlinu, většinou neublížíme, jestliže zvýšíme vzdušnou vlhkost a zálivku.
Při nižšší teplotě, než je doporučená teplota pro danou rostlinu, ji zaléváme méně.
Při nejistotě velikosti zálivky se držme pravidla, že je lepší trochu méně rostlinu zalévat, než ji více přelévat.