Stanoviště s přímým sluncem
- Jako slunečné označujeme stanoviště, které celý den nebo větší část dne dostává přímé slunce. Okna situovaná k jihu dostávají slunečné světlo větší část dne, okna obrácená na východ, jen několik hodin ráno a okna se západní expozicí několik hodin odpoledne. Intenzita slunečního záření závisí na ročním období a geografické poloze místnosti. Okna na jih dostávají intenzívnější světlo, slunce však nezasahuje tak hluboko do místnosti, jako ve východně, nebo západně exponovaných místnostech.
Na velmi exponovaných jižních oknech je v létě potřeba zastínování, aby se listy nespálily a substrát příliš rychle nevysychal.
Stanoviště s nepřímým sluncem
- Pod tímto pojmem rozumíme sluneční světlo dopadající přes transparntní závěs, nebo žaluzie, popřípadě do okna zacloněného stromem či budovou. Stejnou kvalitu světla najdeme ve vzdálenosti 1 až 1,5 metru od okna kterým svítí celý den, nebo část dne, prudké slunko. I když tato místa neleží přímo na slunci , jsou velmi světlá.
Nepřímé slunce odpovídá přibližně 50 až 70 procentům intenzity osvětlení přímého slunce.
Nepřímému slunci dávají přednost palmy a rostliny z tropických deštových pralesů. Tyto světelné podmínky odpovídají přirozenému světlu jejich prostředí.
Na stinné stanoviště
- Stinné stanoviště nedostává ani přímé ani nepřímé sluneční světlo, světelné poměry však nejsou nepříznivé. Tuto kvalitu světla najdeme těsně u světlých oken situovaných na sever, stinné části slunečné místnosti, například u bočních stěn, kde rostliny sice nestojí v dosahu slunce, ale není od slunečného okna vzdálené více než 1,5 až 2 metry. Stanoviště označené jako stinné dostává přibližně 25 % množství světla slunečného stanoviště.
To odpovídá požadavkům rostlin, které jsou zdomácnělé v džungli hluboko pod střechou z listů, které je chrání před přímým slunečným zářením.
Dny v tropické džungly jsou však mnohem delší než dny na severní polokouli. Proto v našich klimatických podmínkách je třeba stínomilné rostliny v zimních měsícíh posunout blíže ke zdroji světla.
Stanoviště s nedostatečným množstvím denního světla
- Nasvícení pokojových rostlin umělým osvětlením můžeme chápat jako doplnění přirozeného světla, nebo dokonce jeho náhradu. V obou případech lze správným způsobem nasvícení, dosáhnout zajímavých efektů, které dovolí rostlinám správné zařazení v interiéru. K tomuto účelu se nehodí normální žárovky. A v bezprostřední blízkosti může dojít i ke spálení rostlin.
Vhodné jsou zářivky s různou barvou světelného spektra. Pro rostliny jsou to především zářivkové trubice Cool White ( studená bílá ), která vyzařuje světlo namodralé a zářivkové trubice Warm White ( teplá bílá ) vyzařující v červené oblasti spektra, se světlem načervenalým. Pěstujeme -li rostliny ozdobné listem pouze při umělém osvětlení, je doporučená doba svícení 12 - 14 hod. Pro rostliny kvetoucí je doba nasvícení delší o čtyři hodiny. Ale ve skutečnosti je to všechno ještě trochu složitější. Doba osvětlení se má měnit i podle toho, jestli nasvícená rostlina je tzv. krátkodenní, dlouhodenní a nebo neutrální. Ale přesné dodržování podmínek umělého osvětlení je důležité hlavně pro pěstitele.
Rostliny lépe snášející menší množství denního světla najdete- zde -
Nejsme-li si zcela jisti světelnými nároky rostliny, postavíme ji raději na místo s nepřímým sluncem, protože jen málo rostlin má v oblibě prudké letní slunce.
Obecně lze říci, že je lepší trochu méně slunečného světla, než o něco více.
- 2 ) -Podle teploty Teplomilné rostliny
- Jako teplou označujeme místnost s teplotou 15 až 21 stupňů. Tato teplota je ideální pro mnohé se známých pokojových rostlin. V běžně vytápěných místnostech neklesne pod 15 stupňů.
Chladnomilné rostliny
- Jako chladnou označujeme místnost s teplotou 10 až 15 stupnů, která je vhodná pro mnohé rostliny mírného pásma.
Všechny rostliny však mohou kratší dobu stát v teplejším nebo chladnějším prostředí.
Rostliny, které normálně rostou na studených stanovištích se při vyšších teplotách rychleji vyvijí. U některých kvetoucích rostlin má za následek, že se podstatně zkrátí období kvetení dostanou -li více tepla než potřebují.
- 3 ) - Podle vzdušné vlhkosti
- Pro pokojové rostliny je důležitá nejen zálivka, ale také vzdušná vlhkost. Většina rostlin potřebuje relativní vzdušnou vlhkost alespoň 40%. ( podle druhu rostliny )
Teplý vzduch přijme větší množství vodní páry než vzduch studený. V průměrně vytápěném obývacím pokoji je však relativní vzdušná vlhkost pouze 15%,
proto pokojové rostliny často trpí jejím nedostatkem.
Doporučení jak zvýšit vzdušnou vlhkost
Umístíme několik rostlin vedle sebe
Rostliny rosíme
Postavíme rostliny na podložku naplněnou mokrým štěrkem
Květináč vložíme do větší nádoby naplněné vlhkou rašelinou
Pořídíme elektrický zvlhčovač vzduchu