Zprávy o využívání vonných látek jsou staré jako historie sama. Vůně čerstvých květin zlepšovala náladu a stimulovala. Pálení aromatických suchých rostlin očištovalo a doprovázelo rituální náboženské obřady. Výsledkem snahy izolovat vůně a mít je kdykoliv po ruce i mimovegetační období, na cestách, nebo jako antiseptikum při epidemiích, bylo objevení metod macerace a extrakce. Vonné látky se nejdříve vázaly na tuk nebo olej, později se extrahovaly v alkoholu. Od 19 století dodnes se silice získavaljí nejčastěji destilací vodní parou. Ve 2. polovině 19. století začíná výroba syntetických látek, která spolu s přírodními, umožňuje ve 20. století obrovský rozkvět parfumerického průmyslu.
Pro milovníky vůní a aromaterapie zvláště, je štěstí, že o oblibě vůní existují četné písemné zprávy i archeologické důkazy již z dob nejstarších nám známých civilizovaných společností. Z pomocí odborných pramenů byly již zrekonstruovány oblíbené vonné kompozice známých historických osobností.
Naše exkurze do minulosti aromaterapie začíná před více než třemi tisítiletími v Egyptě, kde příprava vonných olejů a mastí byla považována za vysoce ceněné umění. Na základě záznamů o nejpoužívanějších pryskyřicích, ale i vůních živočišného původu byly zkomponovány oblíbené vůně dvou snad nejznámějších žen starověku. První byla egyptská královnaNefertiti, manželka faraóna Amenhotepa IV. Anchatona.
Asi 1000 let po ní pak na egyptský trůn usedla královna Kleopatra, jejíž příběhs Caesarem a Antoniem, dobře známe ze stejnojmeného amerického velkofilmu.
V dobách císařského Říma byly látky módní a prestižní záležitostí a jejich obliba dosáhla vrcholu. Ohromné sumy za ně vydával císař Caligula ( 37-41 po Kr. ) a doslova drogou se pak staly vůně pro císaře, který se ovšem proslavil tím, že zapálil Řím ( 64 po Kr. ) Jméno Nero proto zná dnes každý. V jeho okolí nesmělo být nic, co by příjemně nevonělo. O tom které květy se v císařských sálech a lázních používaly, existují podrobné zprávy, proto se namíchané vůně mohou výrazně přiblížit vůni těl a šatů těchto despotů.
O dalších tisíc let později prováděl arabský lékař a filosof Avicenna první destlilační pokusy s květy růže, která se dostávala obchodními cestami, nebo s kořistí z válečnéhých tažení v období vrcholného středověku do Evropy. Obchodními velmocemi se stávají Benátky, Janov, Florencie, ale i ostrov Kypr, na kterém se dle historických pramenů, objevil i první středověký evropský parfém Cyprus . V té době se již běžně připravovaly alkoholické extracty z květů a bylin.
Když v roce 1533 přišla tehdy čtrnáctiletá Florenťanka Kateřiny Medicejská na francouzký dvůr, byli v jejím početném doprovodu i osobní parfumeři. Italie pevně držela žezlo tehdejší evropské parfumerie a její exportní specialitou byla výroba rukavičkářských parfémů. K vyčištění kůží se používala např. také moč, usně proto příslušně páchly a parfémování rukavic bylo módou i nutností. Rubem této módy parfémovaných rukavic bylo i umění takto aplikovat jedovaté látky s častým následkem smrti, kteréžto umění si osvojila i Kateřina. To ovšem není případ námi nabízené vonné kompozice. Uvádí se, že počátek výroby silic destilací v jihofrancouzkém Grasse, dodnes světového centra výroby vonných látek, je spojen s příchodem Kateřiny Medicejské na francouzký trůn. Je to počátek hegemonie Francie v oboru parfumerie, které napomohla také Mariie Antoinetta ( 1755-1793), francouzká královna, dcera Marie Terezie, žena Ludvíka XVI., která byla známa svojí rozmařilostí a mimořádnou zálibou ve vůních. Často používala parfém, který byl zrekontruován a který je základem dodnes oblíbené vůně kolínské vody 4711. Produktu, který úspěšně konkuroval parfémům francouzkým německým Eua admirable podivuhodná voda, pro který se vžil název Eau de Cologne 4711, podlehli i mnozí jiní a chápali ho právem i jako prostředek léčebný. K nim patřil rovněž Napoleon Bonaparte ( 1796-1821 ), francouzký vojevůdce a císař ( 1804-1814,1815). Spolu s manželkou, císařovnou Josefínou, velmi miloval luxusní odděvy, šperky a množství vůní. Zatímco Josefína si oblíbila těžké sladké parfémy, Napoleon dával přednost jemným lehkým vůním květinovým a svěže vonícím citrusům, které odlehčovaly jeho zkoušenou mysl.
Lidem milovaná rakouská císařovna Alžběta, nazývaná láskyplně Císařovna Sisi našla díky svému sportovnímu založení zálibu ve svěžích levandulových a kořenitých vůních.
Koncem 19. století svět vůní znovu objevil fialku. Fialkové parfémy byly dlouho módní, začátkem 20. století se k nim přidávaly i jiné květinové vůně a módními se staly rúzné květinové fantazie. Tyto na tehdejší dobu výstřední vůně, byly oblíbené zejména ve světě umělců, hereček a tanečnic.
Sarah Bernhardt nakupovala v Paříži těžké vůně s množstvím mošusu, neroli a pačuli. A zde již začíná novodobá éra rozkvětu parfumerského průmyslu, využívajícího stále více uměle vyrobených vůní, kdy nové a nové parfémy zvětšující se řady výrobců zaplavují světové trhy.
Všechny výrobky Pythoss jsou schváleny Státním zdravotním ústavem .
Drobnosti pro radost - polodrahokami, vzácné kameny - najdete zde -