Aloe - nejen rostlina našich domácností
První zmínky o účincích rostliny Aloe pocházejí již ze sumerské říše. Léčivých účinků užívali lékaři v Persii, Egyptě,
ale také ve starověkém Řecku i v říši Římské.
Rostlinou nesmrtelnosti - podle zachovaných písemných dokumentů ji nejvyší kasta egyptská společnosti označovala
dokonce, jako elixír mládí a pro potřeby faraónů, rostlinou nesmrtelnosti.
Důležitost vědomostí i zkušenosti se však časem ztrácely.
Teprve s rozvojem přírodních věd a medicíny se opět projevil zvýšený zájem o tuto rostlinu. A výsledky lékařů i běžných uživatelů
opět potvrdily jeho oprávněnost.
Aloe je suchomilná, jednoděložná, sukulentní rostlina ale nejznámnější bude asi Aloe vera.
Je však známo 400 druhů, původně z subtropické Afriky. Jako okrasné se pěstují také Aloe variegata a Aloe arborescens.
Aloe perfolia poskytuje z listů textilní surovina - marucijské konopí. Pro bylinné účely se užívají u nás hojně pěstovanou
Aloe Vera a méně častou
Aloe arborescens.
- Aloe vera - ( aloe pravá
) třídá : jednoděložná, řád : chřestotvará, čeleď : žlutokapkovitá někdy nazývána zázračná rostlina.
Původ :
Aloe pravá pochází ze severní Afriky, Kanárských ostrovů a Kapverd.
Popis :
Dorůstá výšky až 60 cm. Tvoří dužnaté šedo-zelené listy a v létě dosahuje květenství až v 90 cm výšky.
Pěstování :
Je hojně pěstovaná, jako okrasná rostlina v moderním zahradnictví a domácím lékařství. Schopnost uchovávat v listech zásobní látky ji umožňuje přežít v oblastech s nízkým počtem srážek. V tropech se celoročně pěstuje na venkovních zahradách, v mírném podnebí ji lze pěstovat jako rostlinu přenosnou. Je vhodná dostatečná drenáž. Má ráda slunné strany, jen prudké polední slunko ji nedělá dobře. Proto je vhodné proti polednímu přímému slunku, rostlinu stínit. Je nenáročná na zalévání a přílišná zálivka ji škodí. Pěstujeme ji v lehké půdě ( směs listové půdy, kompostu a písku ). V zimě ji můžete přezimovat v předsíni na chodbě s nižší teplotou, kolem 10
°C - 11
°C.
Využití :
Při řezu listu vytékají dvě tekutiny s různými efekty a vlastnostmi. Žlutozelená míza vytéká především s povrchu listu. Ta obsahuje - aloin -.Ze středu listu vytéká průhledná tekutiny, která má zklidňující a hydratační účinky a podporuje hojení. Tyto dvě tekutiny se při výrobě léčiv oddělují, aby se omezily nežádoucí efekty na zdraví. Aloe pravá je druh široce používaný v tradiční medicíně čínské, japonské, ruské, jihoafrické, jamajské a indické medicíně.
Komerční pěstování je rozšířené v Australii, na Kubě, v Dominikánské republice, Číně, Mexiku, Indii, Jamajce, Keni a Jihoafrické republice. Společně s USA, hlavním výrobcem, dodávají gel z listů kosmetickým společnostem po celém světě.
- Aloe arborescens - ( aloe stromovitá ) třídá : jednoděložná, řád : chřestotvará, čeleď : žlutokapkovitá
Popis :
Aloe stromovitá je sukulentní rostlina keřovitého vzrůstu s holým kmínkem, která dorůstá výšky až 200 cm, vyjímečně až 400 cm. Tvoří dužnaté zelené až šedozelené listy, dlouhé až 60 cm. Okraje listů jsou zubaté s pevnými trny. Uvnitř listu se nachází průhledný polotekutý gel s obsahem léčivých látek. Na jednoduchém květním stonku vytváří zářivě červené květy dlouhé 4-5 cm.
Původ :
Tato Aloe pochází z jižní Afriky ( Jihoafrická republika, Malawi ).
Pěstování :
Aloe stromovitá je hojně pěstovaná, jako okrasná rostlina v moderním zahradnictví a domácím lékařství. Pro schopnost uchovávat v listech zásobní látky ji umožňuje přežít v oblastech s nízkým počtem srážek. Je proto vhodná pro skalky a zahrady s malým množstvím vody. V tropech se celoročně pěstuje na venkovních zahradách, v mírném podnebí ji lze pěstovat jako rostlinu přenosnou. V létě venku, v zimě v bytě, nebo zimní zahradě. Vyžaduje slunné místo a omezenou zálivku. V zimním období je ideální teplota kolem 15 - 19 C alespoň však 5 C. Přesadit je můžete za tři čtyři roky. Množí se postraními odnožemi, nebo vrcholovým řízkem.
Využití :
Její výtažky se pomáhají při hojení ran a popálenin, cukrovce a uvýšené hladině krevních lipidů. Tyto pozitivní účinky jsou přisuzovány přítomností látek jako jsou polysacharidy, antrachinony, C-glykosidy a lektiny. Popáleniny se léčí pouhým přiložením listů na poraněné místo. Gel obsažený v listech pomáhá proti lupénce. Průmyslově se šťáva zpracovává sušením. Konečný produkt zvaný sabur je součástí mnoha léčivých přípravků, jako jsou například švédské kapky.