Hledat na tomto webu:
Ale jarní kyticí, nebo dekorací, si můžete zkrášlit své domovy již s předstihem, v očekávání jara, nebo jen tak, pro křehkou krásu květin. |
Dvojitý velikonoční věnec - č. 1
První prezentovaný věnec je dokonce dvojitý. |
|
|
č. 2 - Věnec s malým vnitřním průměrem
|
|
č. 6 - Jednoduchý jarní věnec
Jednoduchý jarní věnec středního průměru má po obvodu větvičky kroucené vrby a kočičky.
Jaro vítá květy sasanek a delšími barevnými pentlemi.
|
Věnec vodorovně zdobený tulipány - č. 7
Jednoduchý, středně velký věnec z loupaného, běleného proutí je pouze přes střed vodorovně dozdoben oranžovými tulipány, kočičkami a filcovou stuhou.
Netradičně umístěný okrasný pruh podtrhují i barevné stuhy, které jsou k němu připevněny. Přesto, že je věnec jednoduchý a jednoduše zdobený, celek působí výrazně a zajímavě. |
|
|
č. 8 - Dvojitý jarní věnec
Menší věnec z jemnějšího světle hnědého proutí je vložen do většího věnce z tmavšího proutí , který je po obvodu propleten zeleným buxusem.
Celek je zdoben filcovými kytičkami a prořezávanou stuhou ve žluté barvě. Silný tmavý podklad věnců a žluté jemné kytičky vytváří kontrast, který působí zajímavě a neotřele.
|
Větší, klasicky zdobený věnec - č. 9
Středně velký věnec z hladkého slaměného korpusu je přizdoben kroucenou vrbou, kočičkami, květy sasanek a pentlemi v podobných barvách.
Přestože část zdobení je netypicky položená přes střed věnce, celek působí tradičně. Věnec můžete umístit v interiéru moderním i klasického chalupářského stylu. |
|
|
č. 10 - Věnec vertikálně zdobený
Vertikálně zdobený věnec většího průměru z loupaného, běleného proutí je propleten žlutým pedikem a doplněn květy craspedie a obilnými klásky. |
Menší věneček svisle zdobený - č. 11 Menší věneček z hnědého proutí je přizdoben prořezávanou filcovou stuhou oranžové barvy, květy craspedie a květem sasanky. |
|
|
č. 12 - Jednoduše zdobený jarní věnec
|
Levostraně zdobený jarní věnec - č.13
Pro netypicky, levo straně zdobený jarní věnec, byl opět použit korpus z loupaného běleného proutí.
|
|
|
č.14- Neobvykle zdobený jarní věnec
Méně obvyklý korpus z hnědého jemného proutí ( vinná réva ) má zdobení pouze v horní části z květů tulipánů, květem sasanky, obilnými klásky a klásky setarie. |
Věnec s živého buxusu - č .15
Věnec je zhotoven ze živého buxusu, jednoduše přizdoben větvemi kroucené vrby a větším počtem různých druhů stuh. |
|
|
č. 16 - Jarní věnec s živého buxusu
Větší a bohatší věnec ze živého buxusu, je svisle přizdoben kvítky kopretin, craspedie, sušenou barvenou setarií a jarní tříbarevnou stuhou s monofilovým okrajem krajem a delší ozdobné šnůrky. |
Klasický, zdobený, velikonoční věnec - č. 17
Tenhle větší jarní věnec ze živého buxusu, vhodně doplňoval velké stylové dveře z kovu a skla, restaurace Vikárka. |
|
jsou pokládány a spojovány s památkou umučení a vzkříšení Krista. Tradice velikonoc sahá hluboko do kořenů historie doby předkřesťanské. Patrně navazovaly na židovský svátek pesah, který připadal na den prvního jarního úplňku. Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně Sluncem i Měsícem. Odtud jejich pohyblivost.
Tyto svátky jara následují po čtyřicetidenním půstu, jehož poslední týden, těsně před velikonocemi se nazýval pašijový.
Dnes slavíme velikonoce třemi dny. Za dob našich babiček však byly svátky delší.
Začínaly středou před Božím hodem, takzvanou Škaredou středou, či Sazometnou.
První název prý vznikl z legendy, ve které se Jidáš škaredil na Krista, proto se v onen den nikdo nesmí mračit , jinak mu to zůstane celý rok.
Druhý název vznikl jak se jistě správně domníváte ze zvyku po zimně vymetat komíny.
Následující Zelený čvrtek označuje literatura jako velikonoční třídení.
Název je pravděpodobně odvozen od zeleného mešního roucha, který se v tento den
užívalo při bohoslužbách. K lidový pověrám patřilo jíst zelenou stravu- zelí, špenát – aby
byl člověk po celý rok zdráv.
- Velký pátek – je v katolické liturgii chápán jako den velkého smutku. Mše se nekonala a
bohoslužba sestávala jen ze čtení textů a zpěvu. Na velký pátek se nesmělo nic půjčovat z domácnosti, protože s takovými předměty by se pak dalo čarovat. Nesmělo se hýbat zemí ani prát prádlo. Magické síly toho dne otvírali poklady.
- Bílá sobota - konala se jen noční bohoslužba – vigilie( bdění ). Před jejím začátkem byl
posvěcen oheň, kterým zažehli velikonoční svíci. – paškál.
Postupně se z toho stala tradice kdy se oheň světil před vchodem do kostela. Odtud si je hospodyně odnášely domů.
Večer po slavném vzkříšení se z Božího hrobu vyzvedla monstrance, nebo socha či obraz Krista, který se v mohutném průvodu s korouhvemi a vší parádou nesl městem či vesnicí. Vzkříšení nebylo jen liturgickou záležitostí, ale byl to i symbol nastávajícího jara, nového života, plodnosti a radosti.
Boží hod velikonoční - začínal slavným svěcením velikonočních pokrmů : beránka,mazanců,
chleba a vína.
Velikonoční pondělí však začínalo vesele. Neváží se k němu žádné liturgické obyčeje, ale
odbývala se - pomlázka - mrskůt a velikonoční hodování. Dům od domu chodili mládenci a šlehali ženské pokolení bez ohledu na věk a odnášeli si malovaná vajíčka.
V některých krajích pak chodili v úterý na oplátku na pomlázku děvčata. Ta pak polévala chlapce vodou, aby zůstali dlouho čilí.
Dodnes se udržuje obyčej, kdy kostelní zvony při mši zazní naposled o Bílé sobotě, protože poté odletí do Říma. A při posledním koncertu cinkali naši předci penězi, aby se jich po následující rok držely. Zvony pro dny odmlky nahradily klapačka a řehtačky.
Prý se tím rámusem honil proradný Jidáš.
Na velikonoční svátky však můžete udělat radost sobě, nebo svým známým
i drobným dárkem pro radost.
A stránku drobných maličkostí pro radost najdete - zde -